Dříve samota Mandava, položená na návrší Křížky, kde se roku 1419 odbývalo velké shromáždění lidu.

Návrší u vídeňské silnice připomíná pohnuté události z bouřlivých počátků husitského hnutí. Křížky náležely mezi několik proroky vyvolených míst, na nichž se měli zachránit pravověrní křesťané po příchodu předpovězené Kristovy vlády. V září 1419 se tam proto shromáždily tisícihlavé zástupy venkovanů. Pod vedením chiliastického kněze Václava Korandy tam první husité pod širým nebem tábořili, odvážně přestupovali úřední zákaz bohoslužebného přijímání těla i krve Páně a v blouznivém vytržení očekávali příchod tisícileté vlády Kristovy. Jméno památného vrchu proto nacházíme v názvech blízkého Kostelce a Újezdce.

Tomuto shromáždění je věnován jeden z obrazů Muchovy Slovanské epopeje pod názvem Schůzka na Křížkách. Zobrazuje situaci po smrti Mistra Jana Husa a začátek husitských válek. Suchý strom s bílým praporem symbolizuje válku a smrt, zelená borovice a červený prapor značí život.

Původní ves Křížka ležela na dnešní Staré benešovské silnici č.603, která byla kdysi důležitou císařskou spojnicí mezi Prahou, Lincem a Vídní. Historicky šlo o důležitou kupeckou cestu. Nazývala se "Linecká stezka". Z Prahy Krče cesta směřovala do Jesenice, Kamenice, Benešova-Konopiště, Vlašimi, Pelhřimova, Jihlavy a dále na Linec a k Vídni. Při realizaci naší zahradní výsadby jsme našli krejcary z té doby. Listy katastrálních map z roků 1906 a 1920 dokumentují původní dům se stodolou a přítomnost vodních ploch na pozemku.