Proč Desiderata ?
Na jedné z našich cest do Kalábrie, mě na zdi u vstupních dveří našeho domku, zaujal krátký text v dřevěném rámečku. Byl napsán prostým skromným jazykem a jeho nadpis zněl "Desiderata". Bylo to mé první setkání se zdrojem životní inspirace, jejíž historie vzniku je opředena tajemstvím. Ať už je autorem textu "Desiderata" kdokoliv, podstatné je v něm obsažné hluboké poselství.
"Desiderata" ukazuje, co je potřeba pro dosažení plnohodnotného života naplněného rovnováhou, klidem a radostí. Obecně známé "Desatero přikázání" popisuje převážně negativní chování (např. nezabiješ, nepokradeš). Motivuje prostřednictvím strachu, pocitů viny, a rizika trestu. "Desiderata" mě zaujala tím, že oproti "Desateru přikázání" nic nenařizuje ani o ničem nepoučuje. Vede k sebereflexi, zamyšlení a s pokorou vyzývá k uplatňování morálních norem. Je majákem v rozbouřeném moři našich dezorientovaných životů. Maják, který nám skálopevně a trpělivě ukazuje bezpečný směr naší plavby. Je na každém z nás, zda se necháme jeho světlem vést, nebo se jej rozhodneme ignorovat. Důsledky našeho rozhodnutí si neseme sami.
Agresivita, zlost, závist a negativní myšlení je považováno za příčiny deprese, úzkostí a celé řady civilizačních chorob postihujících zažívání, srdce a oběhový systém. Rovnováha, klid a radost, kterou do života přináší jednání v souladu s morálními normami, které popisuje "Desiderata", má významný vliv na psychické zdraví, které se propisuje i do zdraví fyzického.
Přečtěte si text "Desiderata" a dejte mu šanci na vás působit. Pokud vás nezaujme hned, možná světlo jeho moudrosti zahlédnete ve chvíli, kdy ho bude nejvíce potřeba.
Desiderata
Uprostřed hluku a shonu tohoto světa kráčej pozorně a tiše.
Pokud tím nezradíš sám sebe, žij s ostatními lidmi ve shodě.
Své názory říkej jasně a klidně. Naslouchej ostatním, i omezeným a nevědomým, oni mají rovněž právo se vyjádřit.
Neztrácej svůj čas ve společnosti agresivních a svárlivých osob, otravují ducha.
Budeš-li se porovnávat s ostatními, můžeš se stát domýšlivým a zahořknout, neboť vždy se najdou lidé horší nebo lepší, než jsi ty.
Dovol, ať je to, čeho jsi dosáhl, stejně jako tvé plány do budoucna, zdrojem tvé radosti.
Do své profese, ať je jakkoli skromná, vkládej své srdce, v časech vrtkavé štěstěny je to skutečné bohatství.
Buď opatrný, svět je plný
klamu, úskoků a nebezpečí. Dávej však pozor, aby tě tvá
obezřetnost nezaslepila.
Věř, že mnoho lidí směřuje k naplnění vznešených
ideálů a každý den je plný hrdinství.
Buď sám sebou. Obzvlášť nepředstírej sympatie. Nestav se cynicky k lásce, neboť navzdory všem zklamáním je věčně svěží jako jarní tráva.
S pokorou přijímej, co přináší přibývající roky tvého života a ochotně se vzdávej toho, co náleží mládí.
Pěstuj sílu ducha, aby tě ochránila při nenadálé nepřízni osudu.
Netrap se obavami z výplodů své fantazie, které se rodí, když jsi unaven a osamocen.
Nezapomínej udržovat v rovnováze přísnost, sebekázeň a vysoké nároky, které na sebe máš, s vlídností a laskavostí k sobě.
Jsi dítětem vesmíru. A o nic méně, než strom a hvězdy, máš právo zde být. A ať je to na první pohled srozumitelné, nebo ne, vesmír se zcela jistě vyvíjí tak, jak by měl. Žij proto v míru s Bohem, jakkoli si ho představuješ. A ve všem svém snažení a úsilí, v hlučném zmatku života, dbej o klid své duše.
Přes všechen klam, těžkosti, dřinu, zklamání a zmařené sny, je náš svět stále krásný.
Opatruj ho, a usiluj o to, abys byl šťastný.
Anonymní rukopis z roku 1692 nalezený v kostele svatého Pavla v Baltimoru.
Napsal r. 1927 americký filosof Max Ehrmann.